Pro některé je 17. listopad jen obyčejné datum nebo den volna. Za tímto datem se schovávají dvě události:
První událost se odehrála 17. listopadu 1939. Toho dne, na základě nařízení říšského protektora Konstantina von Neuratha se uzavřeli české vysoké školy po dobu tří let. Vysoké školy se ale bohužel znovu otevřely až po skončení 2. světové války. Krátce před půlnocí 16. listopadu obsadily jednotky německé armády pražské, brňenské a příbramské vysokoškolské koleje. Německé jednotky násilně pozatýkaly a deportovali více než 1.200 českých studentů. V těchto dnech přišlo o možnost studovat nad 15.000 studentů, bez práce se ocitlo nad 1.200 vysokoškolských profesorů, docentů a rektorů. Nesmíme zapomínat, že k událostem přispěly i protiokupační protesty, trvající od 15. března toho roku. Toho roku na den výročí vzniku samostatného Československa, tedy 28. října 1939 se na Václavském náměstí konaly demonstrace proti nacistické nadvládě. Demonstrace byly násilně potlačeny jednotkami německé SS. Během tohoto střetu byli postřeleni Václav Sedláček a Jan Opletal. Oba dva na následky poranění zemřeli.
Druhá událost, pro některé z nás známější, se odehrála v pátek 17. listopadu 1989. Toho dne vypukla největší demonstrace českých studentů.  Demonstrace byla násilně rozehnána příslušníky Sboru národní bezpečnosti a příslušníky Lidových milic.
Odpoledne se na Pražském Albertově sešlo kolem 600 studentů, ale jejich počet rapidně narůstal.  Okolo 16. hodiny se na Albertově sešlo nad 10.000 lidí. Dav dále pokračoval k hrobu K.H. Máchy a dále na Vyšehrad, kde také měla být demonstrace ukončena. Demonstrace ale pokračovala dále, přes různé zátarasy SNB. Když dav došel k Národnímu divadlu, SNB už dávno měla rozkaz dav rozpustit. Jakým způsobem, na tom nezáleželo. Pohotovostní pluk tak začal demonstrující surově bít. Ještě toho večera byla demonstrace brutálně rozehnána. Protesty a demonstrace dále pokračovaly až do prosince, kdy byl 29. prosince 1989 novým prezidentem zvolen Václav Havel. Toto období nazýváme Sametovou revolucí.
Nejen 17. listopad, ale celý rok 1989 byl velmi revoluční. Události v lednu, tzv. Palachiáda, protest k výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy, to vše vedlo k pádu hrůznému komunistickému režimu. Skončila tak čtyřicetjedna let trvající nadvláda, která k trestu smrti odsoudila 248 lidí, do vězení poslala nad 20.000 lidí a na státní hranici obehnanou ostnatým drátem bylo zabito nad 1.000 lidí. Stovky až tisíce lidí bylo nuceno opustit svou rodnou vlast a mnozí se už nikdy nevrátí…
Proto mě prosím dovolte Vás poprosit, aby jste nejen dnes zavzpomínali na hrůzné činy totalitních nadvlád a vážili si tak svobody, kterou nyní máme. Dnes se nemusíme se bát toho, že budeme politickým režimem diskriminováni za své náboženské vyznání, politický názor, nebo třeba i sexuální orientaci. Jen se zamyslete nad tím, co všechno máme a co můžeme ztratit! SVOBODA NENÍ SAMOZŘEJMOST!

Za školní parlament, předseda ŠP pro OU, Jiří Kušnír
Třída 2. ELM